Olomoucké listy: skvělé nápady a zajímavá grafika

- Olomoucké listy jsou velmi originálně pojatým zpravodajem, který v mnoha ohledech přináší zcela ojedinělé postupy a nápady. 
- Vychází v nákladu 54 tisíc kusů, od září 2019 vychází v omlazené grafické podobě. Změna se velice vydařila a posunula listy mezi naprostou českou elitu jak formou, tak obsahem. 
- Originalita magazínu začíná již na jeho obálce, a to výběrem titulní fotografie. Je sice střídáno více konceptů - “umělecky abstraktní” detail městského znaku, umění ve veřejném prostoru i naopak reportážní snímek, ale výsledek vždy funguje. Obálky jsou zajímavé, mnohdy zajímavě zakomponují pro Olomouc charakteristické symboly. Po grafické stránce je obálka zajímavá a vkusná - umíme si možná představit výraznější font názvu na úkor podtitulu, který považujeme za zbytný, ale layout je skutečně vydařený a není mu co vytknout. 
- Obsah má grafickou úpravu na vynikající úrovni. Grafické prvky vychází z podoby loga města. To je snad až “kontroverzně” jednoduché, ale přesně na příkladu Olomouckých listů je vidět, jak vhodné je užití takto jednoduchého, přitom ale důvtipného nápadu na podobu loga. Dá se s ním pracovat napříč celým zpravodajem, aniž by to čtenáře opticky rušilo, 
a výsledkem je, že každá strana zpravodaje je jasně rozpoznatelná - toto jsou Olomoucké listy.
- Bohužel i přeso, že sazba je často doladěna do detailu a je promyšlená, často se v magazínu objevují jen velmi průměrné snímky, které dojem z některých stran kazí. Netýká se to reportážních snímků, na které je patrně vyhrazen profesionální 
fotograf.
- V některých textech jsou odstavce, věty či slova jakoby rukou zakroukovány, doplněny vykřičníkem či šipkou - což má určité části textu zvýrazňovat. Skvělý nápad, který jsme v žádném jiném zpravodaji nezahlédli. Pouze by stálo za to více kontrolovat, zda příliš sytý odstín červené nečiní některá slova téměř nečitelnými. 
- Redakce se nebojí někteér strany ponechat velkoformátové fotografi bez okrajů - vypadá to skvěle, rozbíjí to unylost, která jinak hrozí, když je magazín plný textu a malých snímků, ale opět by měl být u takovýchto fotek kladen důraz na maximální kvalitu. 
- Dalším neotřelým nápadem je, že v magazínu je věnována celostrana anketní otázce pro všechny zastupitelské kluby, ale navíc i zvlášť prostor pro příspěvky zastupitelů. V naprosté většině radničních listů je toto směšováno - a často jsou anketní otázky považovány za poskytnutí zákonem chráněného prostoru pro vyjádření zastupitele. Není tomu tak. Zastupitel má právo publikovat text na libovolné téma, i když se samozřejmě povětšinou respektuje vůle redakce, stanoví-li určité téma. Olomoucké listy toto řeší elegantně a demokraticky - dávají prostor obojímu. Samozřejmě bychom si mohli všímat 
i některých detailů, jako systém řazení těchto příspěvků - ten je patrně stanoven dle abecedy zastupitelského klubu, čímž vždy jako první vychází vždy jedno z koaličních hnutí, určitě by se dalo volitkupříkladu náhodné pořadí, ale to už považujeme za detail. 
- Velmi kvalitně zpracované texty o historii města, doplněné o zajímavé fotografie, texty jsou psané poutavě a mohou v obyvatelích vzbudit o historii města zájem, což je vždy pozitivní. 
- Skvělá práce s různými piktogramy, tabulkami a informačními přehledy. 
- Olomoucké listy jsou velmi odpolitizované. Neobsahuje klasické politické úvodníky, místo nich jsou krátké glosy bez 
fotografie, ale ani ty nejsou striktně politické.