Česká města objevují Instagram a Youtube, úředníci odpovídají i po Facebooku

Více jak polovina českých měst komunikuje přes sociální sítě. Převládá Facebook, stále častěji si radnice zakládají i profily na Instagramu. Zatímco v některých obcích slouží sociální sítě pouze k turistické propagaci, jinde můžete přes Facebook nahlásit nepořádek v ulici nebo se anketami zapojit do rozhodování o podobě náměstí. Vyplývá to z průzkumu vzorku 1200 obcí různé velikosti a počtu obyvatel, který provedla nezisková orgnaizace Kvalikom.

“Chtěli jsme vědět, jak české obce přistupují k moderním komunikačním kanálům. Zjistili jsme, že kvůli silné poptávce od obyvatel si čím dál více měst zřizuje účty na sociálních sítích. U měst nad 10 tisíc obyvatel je to již téměř samozřejmost. Měst mezi dvěma a deseti tisíci obyvatel aktivních na sociálních sítích je přes 58 %. U těch menších je to okolo 20 %, ale procent stále roste. Je to myslím velmi dobrý výsledek,” vysvětluje Pavel Novák ze spolku Kvalikom, který letos organizuje mezi městy celonárodní soutěž o nejlepší sociální sítě měst, krajských úřadů, ministerstev, městských firem a veřejných institucí.

“Kvalita komunikace se výrazně liší. Někde jsou zde jen základní informace o chodu obce, ale i to je pro obvatele přínos. Jinde si radnice nechávají zpracovat i svou vlastní grafickou identitu, kterou sjednotí s webovými stránkami, novinami a třeba i se štítky na dveřích úřadů. To je případ zlínské radnice nebo radnice Nového Města na Moravě,” dodává Novák.

Zvláštní kapitolou jsou i jiné sociální sítě, zejména Instagram a YouTube. “Pokud má město vlastní profil na Instagramu, pak může oslovit i mladou generaci, která Facebook postupně opouští. Na YouTube radnice zveřejňují kromě přímých přenosů ze zastupitelstva také různé reportáže či rozhovory, kde se často prezentují političtí zástupci, ale i tak lze hovořit o moderním přístupu ke komunikaci,” líčí Kristina Balysheva, která se zaměřuje právě na hodnocení kvality sociálních sítí veřejných institucí. “Mírně napřed jsou ve využívání sociálních sítí pražské městské části, ale zdatně jim konkurují zejména ta města, která jsou turisticky vytížená a funguje zde snaha o dobrou image,” popisuje Balysheva.

Oficiální účty měst na Facebooku nejsou jen o líbivých fotkách a videích. Běžným obsahem jsou zejména fotografie zatoulaných zvířat, varování při požáru či dopravní nehodě. Díky systému soukromých zpráv si ale často můžete přímo přes Facebook postěžovat na nepořádek v ulici, aniž by stežovatele úředník odbyl s tím, že má využít oficiální e-mail. Liberecká radnice či Praha 2 se navíc obyvatel často dotazuje například na názor k možnému zákazu pyrotechniky či elektronických koloběžek.

Jednoznačně nejvíce ale česká města investují do tradičních tištěných novin. Ročně radnice utratí za tisk novin okolo půl miliardy korun. “Oproti tomu jsou výdaje na sociální sítě drobné částky, jen minimum randic totiž na sociálních sítí platí za reklamu,” vysvětluje uvedl Pavel Novák z organizace Kvalikom.